SNĚŽNEJ MUŽ

1. sloka
Už se zas ozývá tam z dálky ze strání, óó, ho.
Ten strašněj hlas, co lidem hrůzu nahání, óó,hoo,hó.
Já z něj hrůzu mám, zdá se mi, že se blíží k nám.

Ref.
Yetti sám k nám z hor přichází,
Zná sílu svou, má dlouhej plášť.
Bílá zář z dálky ho provází,
Snad býval legendou, teď má smutnou tvář.

2. sloka
Obchází dům a ve tmě ozývá se hlas, óó, ho.
Dívá se do oken, až po zádech jde mráz, óó,hoo,hó.
Já z něj hrůzu mám, zdá se mi, že se blíží k nám.

Ref.
Yetti sám k nám z hor přichází,
Zná sílu svou, má dlouhej plášť.
Bílá zář z dálky ho provází,
Snad býval legendou, teď má smutnou tvář.

3. sloka
Hlas má vždy příchuť mrazivou,
proč přichází až se zimou.
Oouuu, proč má tak smutnou tvář?
Býval snad někdy člověkem,
nebo byl proklet “na věky”?
Snad prozradí nám z očí zář!

Ref.
Yetti sám k nám z hor přichází,
Zná sílu svou, má dlouhej plášť.
Bílá zář z dálky ho provází,
Snad býval legendou, teď má smutnou tvář.

Ref.
Yetti sám k nám z hor přichází,
Zná sílu svou, má dlouhej plášť.
Bílá zář z dálky ho provází,
Snad býval legendou, teď tvář smutnou má…..