IKAROS

1. sloka
Tak už chlapče víš, jak vypadá z hora svět.
Nelétej však výš, než tě spálí slunce lesk.
Nad mořem se vznáší v křídlech sílu dostává,
jen povaha slabší, ta v životě prohrává.

Ref.
S křídly krouží, tak jako pták, doufá, že dolétne domů.
Vzhlíží s touhou k slunci se dát, netuší, že spadne dolů.

2. sloka
Tak už chlapče víš, jak vypadá z hora svět.
Nelétej však výš, než tě spálí slunce lesk.
Rybářům se ruce chvějí, když své sítě sbírají,
udiveně k nebi hledí, závidí jim potají.

3. sloka
Tak už chlapče víš, jak vypadá z hora svět.
Nelétej však výš, než tě spálí slunce lesk.
Ikaros neposlouchá, vzhůru k nebi se vydává,
slunce sílí, bílé peří do hlubin se propadá.

Ref.
S křídly kroužil, tak jako pták, doufal, že dolétne domů.
Vzhlížel s touhou k slunci se dát, netušil, že spadne dolů.