ZKÁZA TITANICU

1. sloka
Koná se sláva jako v máji,
lidem kolem lodi štěstím oči září.
I ty jsi jedním z nich tak pospíchej
a na dlouhou cestu mámě sbohem dej.
Mohutný parník z přístavu teď vyplouvá.
Jméno “Titanic” před svou plavbou dostává.

2. sloka
Zkáza se blíží, nikdo netuší,
bílá smrt z hladiny temně vyhlíží.
Titanic nocí klidně pluje dál,
kdo by se na téhle lodi smrti bál.
Osudný náraz zastavil čas v kabinách,
panika sílí, mizí těla ve vlnách.

3. sloka
Modlíš se “Otčenáš” and víra tvá se v dobro obrátí.
Ruce svý spínáš s nadějí, že se zpátky domů navrátíš.
Tvý oči tápaj tmou a zdá se ti, že chvíle tvá už přichází.
Zmítáš se v zoufalství, když tonoucí svý stéblo právě nacházíš.

4. sloka
Támhle se blíží: záchranný člun, hej!
Lidé řvou a s tmou se rvou: do člunu ti pomáhaj.
Najednou je to jak sen, umřít si tak mladej.
Musíš žít, tak prober se, musíš se prát s vodou
jako led – tuhneš hned, snad máš už vyhráno, cha-chá!

5. sloka
Titanic s sebou mnoho ke dnu vzal,
tuhle bitvu s mořem skoro každý vzdal.
Jen jeden z mála tohle štěstí máš,
že se domů za mámou zas podíváš.
Osudný náraz zastavil čas v kabinách,
Titanic zmizel nenávratně v hlubinách.